Restaurace Plzeň

Katalog pohostinských zařízení, klubů, restaurací a hospod. Možnost vyhledávání dle piva, druhu kuchyně, dle okresu, lokality nebo kraje. Možnost řazení dle hodnocení.
České hospody a restaurace


Registrace | Zapamatovat
Přidat podnik



A B C D E F G H I J K L M N O P R S T U V Z

Pilotní foto Mount Steak Restaurant
By: pilsbot

Mount Steak Restaurant

23.0000I. cenová kategorie (od 26kč/pivo)
Hodnocení 3.00
Adresa:Josefská 1 Restaurace I. cenová kategorie (od 26kč/pivo) ticket Restaurant gastroPASS platební karty Cheque Dejeuner Exit stravenky bezbariérový přístup nekuřácký prostor rozvoz jídel Popularity: 6
Co to je?
Praha 1 - Malá Strana, 110
Telefon:+420-257-532-652
WWW:http://mount-steak.cz
email:restaurant@mount-steak.cz


Mount Steak restaurant, romantická restaurace, nacházející se na půli cesty mezi Karlovým mostem a Malostranským náměstím, je určena všem milovníkům dobrého jídla, zvláště pak těm, kteří milují různé druhy masíček, upravených na všechny možné způsoby. Labužníci si zde mohou vychutnat speciality nejen z klasického vepřového, hovězího, kuřecího či krůtího masa, ale i z méně či více exotických druhů zvěřiny, jako je bizon, zebra, kudu velký, antilopa, kůň, divočák, pštros, klokan, krokodýl, medvěd, bůvolec běločelý, pakůň žíhaný, přímorožec jihoafrický, sob polární, jelen a již i chřestýš;

z ryb se můžete těšit na pochoutky z lososa, halibuta, žraloka, rejnoka, tuňáka, pstruha, platýze, tuňáka, candáta, mečouna, chobotnice, případně je možné ochutnat i žabí stehýnka.V blízké době očekáváme dodávku krajty, gazely, muflona. Další lákavé pochoutky pro naše hosty sháníme po celém světě. Troufáme si tvrdit, že takovou nabídku pokrmů z exotické zvěře, připravených dle originálních receptů, jakou nabízíme my, nenabízí žádná jiná restaurace v Praze. Jelikož se k nám opakovaně vracejí hosté ze zahraničí, jsme informováni o tom, že podobná nabídka je v málokteré restauraci v Evropě.

I proto jsme držiteli certifikátu světové asociace steakových restaurací jako jediní v Česku.

Krásné prostředí staropražských sklepních prostor, jejichž romantickou atmosféru dokresluje světlo svíček, láká k příjemnému posezení nejen ve dvojici, ale i ve společnosti dobrých přátel.

Náš restaurant mohou navštívit i vozíčkáři, jelikož velkou předností je bezbariérovost celého prostoru restaurantu a možnost přístupu výtahem. Pro vozíčkáře je určena i specielně upravená toaleta, kterou se může pochlubit málokterý restaurant.

V podniku se točí - Litovel 12°.

Kuchyně - česká a staročeská - grilované speciality - mezinárodní - Steak House - zvěřina a ryby.

Kategorie - Restaurace.





Hodnocení uživatelů

Karlos Hodnocení 5.00 musiluk Hodnocení 1.00

musiluk
10. červen 2012 | 22:25

Zvikláni slibně vypadajícím menu a vychvalováním ze strany celebrit jsme se přes poměrně vysoké ceny ve třech (a to mužích, kteří mají co do gastronomických bitev pro strach uděláno) vydali okusit krásy exotické zvěřiny v proklamovaně luxusní restauraci. Jak jsme se posléze vzácně shodli, měli jsme raději zůstat doma, případě vybrat jakýkoli jiný podnik.

Již vstup je poněkud zvláštní, když celý nóbl restaurant se nachází v jakémsi sklepení, do kterého vedou poněkud nebezpečně vyhlížející schody. Byli jsme usazeni ke stolu ve velmi potemnělé části podniku, která navíc vypadala jako ledabyle upravený fotografický ateliér - nejen že vedle našeho stolu stála na zeď namířená zřejmě dlouho nemytá lampa, vedle které byl, jsa k ní připojen, smotán podobně čistoskvoucí příliš dlouhý napájecí kabel, ale z druhé strany jsme se navíc mohli pokochat roztaženým světelným difuzérem (pravděpodobně měl zakrývat jakýsi nevzhledný kumbál, vchod do nějž se nacházel přímo za níám) a celkový dojem dotvářela kamera přišoubovaná ke stativu namířená téměř na nás. Velmi zvláštní kulisy pro restauraci. Lahve s vinětami, z nichž se na nás křenily rozličné celebrity zřejmě v minulosti restauraci nevštívivší, počáteční šok napravovaly jen částečně, zřejmě i proto, že minimálně Kristiána Kodeta jsem mezi nimi viděl asi sedmkrát. Asi se tam zajdu za čas čistě informativně podívat, jestli tam nemají také můj obličej, a mají-li, kolikrát mě rozkopírovali...

Vizuální vjem a ani číšník, z něhož lehce vyzařovala zvláštní nervozita, nás však neodradili a objednali jsme si vskutku experimentálně: krokodýlí steak, klokaní steak a steak z vysokého roštěnce (tzv. rumplsteak "Country"). Příprava jídla trvala poměrně dlouho, mezitím jsme si mohli vychutnávat přechlazený Budvar a v ničím nerušené atmosféře se dobře bavit nad zmíněnými nedostatky. Přiznávám, že v podnicích nižší cenové třídy bychom si jich třeba ani nevšimli, a všimli-li bychom si jich, tolik je nerozmazávali, ale tady by za ty prachy člověk očekával luxusní zážitek se vším všudy, a ne to, co jsme měli před sebou...

Když už nám začínala docházet témata a začínali jsme čím dál častěji vyhlížet naši krmi (možná i podvědomě zjišťpvat, jestli na nás pan vrchní nezapomněl), tato přišla. Na stůl nám přistály objednané "pochutiny". Pokusím se je co nejvěrněji popsat.

Krokodýlí steak na "cibulovém hnízdě", cituji-li název z jídelního lístku, je trochu méně pompézní, než by za tu cenu měl být. Když u pokrmu v ceně 685, 00 Kč vidím vznosný termín cibulové hnízdo, očekávám pořádnou porci cibule, ne tu trošičku, kterou malý vysušený steak prakticky celou zakryl. Nejsem ornitolog, ale z takového hnízda by asi ptáče zvící velikosti onoho steaku vypadlo dávno před dovyvinutím křídel. Alespoň zde měl kuchař trochu zabrat, když v ostatním, jak se ukázalo, měl ten den značné rezervy. Jak bylo uvedeno, steak byl malý a vysušený. Přesto ve srovnání s ostatními pochutinami, které nám byly doneseny, byl jediný jakž takž k jídlu. Budu li zcela obiter dictum hodnotit zeleninovou oblohu, nemohu ani zde personál kuchyně bezezbytku pochválit. Slovy klasika, "bude to vypadat, že pořád jenom kritizuju", ale nelze jinak - pomeranč vykrojený do tvaru hvězdičky ještě ušel, a to zejména co do vizuálního obohacení talíře - barevně tomu pomohly jemné plátky okurek a ředkviček, co byly do jednotlivých výkusů pomeranče umně vtlačeny. Neodpustím si jen drobné pošťouchnutí, kdo to má z té slupky pak dlabat. Vzpomněl jsem si na školní jídelny a fasované neloupané pomeranče... Ale listy salátu, po jejichž skousnutí jsem mezi zuby jasně rozpoznal zrnka hlíny, mi celou záležitost znechutily definitivně. Nejsem nijak zvlášť cimprlich, ale tohle bylo skutečně do nebe volající a musím podotknout, že v žádném jiném podniku jsem se s něčím takovým dosud nesetkal. Možná mám jenom štěstí...

Přejdu-li k ostatním, klokaní steak, jsa vybaven stejnou zeleninovo-ovocno-hliněnou oblohou a jakousi rozinkovou omáčkou, byl dle sdělení spolustolovníka tuhý jako podešev, měl chudák co dělat, aby jej "dopozřel". Steak z "vysokého roštěnce" byl v kontrastu s oficiálním popisem poněkud rachitický - zoufale nízký a samá flaksa. Pan vrchní se v rozporu s naprosto elementárními základy přípravy hovězího masa během objednávky vůbec nedotázal, jak chce host mít steak propečený. Chápal bych to, kdyby, jak je tomu v některých podnicích, měli zde "defaultně" úpravu medium, nicméně to, co bylo posléze naservírováno, byla placatá podrážka bez kousku cti a vlastní šťávy. Jak už bylo zmíněno, některé části "steaku" byly nepoživatelné a nerozkousatelné, proto po marném boji s chrupem zůstaly po zásluze na talíři.

Poté, co jsme zklamaně dojedli, dorazil pan vrchní a bral nám talíře. Když se podíval na ponechané zbytky vysokého roštěnce, bez jakéhokoli vyzvání začal pokyvovat hlavou a prezentovat svá moudra: "No jo, roštěnka... To bývá kližka, to se nedá rozkousat, někdy." Musím podotknout, že tímto neuvěřitelným a vzhledem k okolnostem i značně netaktním výrokem celému večeru nasadil korunu. Po placení se zeptal, zda bylo vše v pořádku. Když mu bylo jemně naznačeno, že tuhost steaků byla vyšší než by měla být, střelhbitě nás opět uzemnil pohádkou o roštěnce. Na ujištění, že tuhost opravdu stihla všechno maso, co nám naservíroval, konečně povolil a řekl, že se tedy omlouvají, a že příště to bude lepší. Dostalo se mu již jen suchého sdělení, že žádné příště nebude.

Post scriptum jen podotýkám, že po této zkušenosti jsme si ještě ten večer úžasně spravili chuť u konkurence, kterou nebudu jmenovat, aby to snad nevypadalo, že dělám reklamu. Podnik Mount steak opravdu za sebe doporučit nemohu. Není vyloučeno, že když dorazí známá celebrita, má podmínky a stravu lepší než ostatní hosté, ale já jako "ostatní host" příště za ty peníze půjdu někam, kde si je lépe užiji.

Karlos
28. listopad 2008 | 21:27

Prostředí restaurantu je útulné a romantické, při světle svíčky jsme se mohli zaposlouchat do kvalitní country hudby. Tuhle restauraci jsem objevil v Praze tento měsíc, a i když to není mým zvykem, vychvaluji, kde mohu. Nikdy bych si nepomyslel, že je v Praze možné si objednat steaky z tak exotických zvířat. Pakůň žíhaný, sob polární, bůvolec běločelý, zebra, antilopa, krokodýl, bizon a dokonce chřestýš, byl jsem opravdu ohromen. V tomto měsíci jsem zde byl již třikrát, vždy na něčem jiném a vždy v gurmánském nebi. Recepty naprosto odlišné od klasických "steaků a vašich oblíbených omáček" jak je v Praze dobrým zvykem. Vše originální a neskutečně dobré. Asi ta moje recenze vypadá jako reklama, ale dělám ji rád; ve své třídě nemá tato restaurace konkurenci. Ceny vyšší až vysoké, ovšem těžko srovnávat, když jinde nic takového nemají. Obsluha super, pivo Litovel 12, fakt dobrý.




Wellness pobyty - široký výběr víkendových pobytů se slevou

Bydlení v novostavbě? Nejširší nabídka nového bydlení na PrahaNovostavby.cz!


Pivní info